2.srpen 2018

Před pár dny jsme dostali upozornění od našich dobrovolníků, že k nim do vesnice někdo přinesl krásnou, velkou želvu, která je teď držena v malé ohrádce u jejich domu.

Pro většinu cizinců by tato skutečnost byla naprosto neakceptovatelná – vidět zvíře ohroženého druhu, jak trpí v malém prostoru s vidinou jisté brzké záhuby. My ve Škole v Ráji jsme to cítili naprosto stejně, a tak jsme začali zjišťovat, jak se tam ta želva vzala, a jak bychom ji mohli pomoci.

Po promluvě s panem Jumirim jsme se dozvěděli, že želva byla chycená náhodou jeho švagrem rybářem. Ten si ji rozhodl nechat na vajíčka, která jsou v Indonésii velmi cenná. I když želva je pro nás velmi exotocké a milé zvíře, v Indonésii je naprosto běžná a lidé se na ni dívají asi stejně, jako my na králíky. Tato skutečnost nicméně nemění nic na tom, že je želva ohrožený druh a nesmí se ze zákona zabíjet. Tím, kdyby ta želva byla usmrcena, by samozřejmě byl nejen udělán přestupek, ale také by to byl špatný vzor pro děti, kteří, až jednou vyrostou, můžou dělat to samé.

A tak my jsme vysvětlili panu Jumirimovi a jeho rodině, jaká je situace. Pan Jumirim to pochopil a uznal, že by bylo lepší želvu vypustit. Po domluvě s jeho rodinou se pak během 2 týdnů želva vrátila zpátky tam, kde byla vylovena a my jsme byli ujištěni, že situace už se nebude opakovat.